Novinky

Státní ICT projekty mají procházet evidencí, prioritizací a posouzením výdajů

Novinky Date: Zobrazení: 6

Státní ICT projekty mají procházet evidencí, prioritizací a posouzením výdajů

Nový rámec spojuje financování vymezených digitálních záměrů s jejich prioritou a průběžnou evidencí. Říjnový rozbor upozorňuje, že přínos centrálního posuzování bude záviset na odborné kapacitě a jasné odpovědnosti zadavatelů.

Lupa.cz 13. října 2026 rozebrala změnu řízení státních ICT projektů, kterou vláda schválila usnesením č. 589 ze 14. září. Oficiální oznámení programu Digitální Česko z 21. září slouží jako kontext a potvrzuje základní prvky rámce. Nejde tedy o nové říjnové usnesení, ale o aktuální rozbor toho, jak má již schválený postup ovlivnit přípravu a financování projektů.

Záměry, na které se pravidla vztahují, mají mít jednotný záznam po celý životní cyklus. Evidence zahrnuje účel, rozsah, předpokládané náklady, přidělenou prioritu, případné použití umělé inteligence, projednávání zakázky i významné změny. Cílem je, aby stát viděl nejen součet výdajů, ale také odpovědnost, rizika a návaznosti projektů. Povinnost nelze bez znalosti rozsahu usnesení rozšířit na každý nákup kteréhokoli veřejného subjektu.

Rámec stanoví tři úrovně priorit. První se týká priorit vlády, druhá projektů nutných ke splnění právních povinností nebo závazků vůči Evropské unii a třetí dalších záměrů, které předsednictvo Rady vlády pro informační společnost vyhodnotí jako významné zejména podle přínosu pro koncového uživatele. Bez evidované priority nemá být u nových dotčených záměrů možné zahájit realizaci ani čerpat peníze ze státního rozpočtu nebo unijních fondů, s výjimkami upravenými usnesením.

Vymezené ICT zakázky má projednávat předsednictvo rady. Posouzení zahrnuje vztah k evidovanému záměru, přiměřenost ceny a harmonogramu, kvalifikační požadavky a technické i kvalitativní parametry smluv. Říjnový rozbor Lupy upozorňuje také na předkládání zakázek nad 30 milionů korun vládě a zákaz zahájení zadávacího řízení před jejím rozhodnutím. Při konkrétní přípravě je proto potřebné pracovat s aktuálním zněním usnesení a metodikou, nikoli jen s titulkem novinového článku.

Image

Součástí nového postupu jsou konzultace využití kapacit státních ICT organizací, například NAKIT, Státní pokladny Centra sdílených služeb nebo CENDIS. Výsledek se má evidovat, aniž by se tím měnila pravidla veřejného zadávání. Digitální a informační agentura má podporovat jednotné záznamy, metodiku a transparentní zveřejňování informací o projednání. Evidenci je třeba rozšířit také o údaje k umělé inteligenci a změnám záměru.

Autor rozboru Martin Burián z Asociace softwarových agentur hodnotí možnost omezit duplicity a zlepšit zadání, ale zároveň varuje před administrativním zdržením. To je jeho odborné hodnocení, nikoli již změřený výsledek nového systému. Centrální kontrola může podle této argumentace pomoci pouze tehdy, když má dostatek odborníků a dokáže odlišit skutečné riziko od formálního nedostatku. Nenahrazuje kompetentního vlastníka projektu v odpovědném resortu.

Pro projektové a compliance týmy z toho plyne potřeba začít evidencí a projednáváním dostatečně před plánovaným tendrem. Prakticky je vhodné oddělit důvod vzniku systému od jeho pořizovací ceny a zahrnout také provoz, zabezpečení, zálohování, údržbu a závislosti na dodavateli. Přínos rámce se bude dát posoudit podle kvality zadání, omezení duplicit a skutečně dostupné soutěže. Počet schvalovacích kroků sám o sobě takový přínos neprokazuje.

Zdroj

Zdroje: Lupa.cz, Digitální Česko – oznámení
Datum: 13.10.2026

Další články