Nenápadná kamera a mikrofon mohou zachycovat lidi, kteří o zpracování svých údajů nevědí. Nové předběžné stanovisko rozlišuje odpovědnost uživatele, výrobce i poskytovatele navazujících služeb.

Evropský sbor pro ochranu osobních údajů 13. října 2026 zveřejnil úvodní stanovisko k chytrým brýlím. Upozorňuje na obtížně rozpoznatelné pořizování záznamu, zejména v nemocnicích, školách a na pracovištích. Zvýšenou pozornost věnuje dětem a zveřejňování nahrávek na sociálních sítích.

Odpovědnost uživatele podle GDPR závisí na způsobu použití. Veřejné sdílení záznamu nebo profesní použití může uživatele postavit do role správce. Čistě osobní použití v soukromí může spadat pod domácí výjimku. I tehdy však mohou platit jiné právní předpisy. Výrobci a poskytovatelé aplikací nemohou vlastní povinnosti správce přesunout na nositele brýlí.

EDPB doporučuje spolehlivé a zřetelné upozornění na nahrávání, například světelnými či zvukovými signály nebo rozpoznatelným designem. Současně zveřejnil sociologickou studii o dopadech těchto zařízení. Ta vznikla u externího dodavatele; její názory nejsou automaticky oficiálním stanoviskem sboru.

Pro organizaci, která zvažuje využití brýlí v práci, je praktickým prvním krokem popsat, co zařízení zachycuje, kam data odesílá a kdo k nim má přístup. Je vhodné prověřit i prostředí, která by se do záběru dostávat neměla, a možnost zabránit nechtěnému nahrávání. Pohodlná funkce pro zaměstnance totiž může zároveň zpracovávat údaje kolegů, klientů nebo kolemjdoucích.

Při výběru zařízení dává smysl ověřit viditelnost signalizace v reálném prostředí, nikoli pouze na produktové fotografii. Malé světlo může být snadno přehlédnutelné na slunci nebo při pohledu ze strany. Posouzení právního základu, přiměřenosti a informační povinnosti pak musí vycházet z konkrétního použití; samotná indikace kamery tyto povinnosti nesplní. Jde o praktické doporučení pro zavedení technologie, nikoli o nový obecný zákaz chytrých brýlí.