Německé dozorové orgány pro ochranu údajů zahájily nezávislé vyšetřování přeshraničních přenosů osobních údajů v souvislosti se Schrems II. Šetření bylo zahájeno rozesláním dotazníků společnostem, které mimo jiné využívají poskytovatelů služeb pro zasílání e-mailů, pro hostování webových stránek, pro sledování webových stránek, pro správu údajů o žadatelích a interní výměnu údajů o zákaznících a mezipodnikový přenos údajů o zaměstnancích.
Španělská orgán dozoru dospěl k závěru, že použití termokamery k ověření, zda uživatelé služby mají vyšší teplotu než stanovený limit, v kontextu pandemie COVID-19, nespadá do oblasti působnosti GDPR, pokud nedochází k dalšímu ukládání, zpracování nebo jiné operací s údaji zobrazenými kamerou, a osoby nejsou požádány, aby se identifikovaly.
Španělská orgán dozoru dospěl k závěru, že použití termokamery k ověření, zda uživatelé služby mají vyšší teplotu než stanovený limit, v kontextu pandemie COVID-19, nespadá do oblasti působnosti GDPR, pokud nedochází k dalšímu ukládání, zpracování nebo jiné operací s údaji zobrazenými kamerou, a osoby nejsou požádány, aby se identifikovaly.
Jedním z problémů, s nimiž se lze pravidelně setkat, je nespokojenost fyzických osob v situaci, kdy má dojít ke kontaktování správce jménem někoho jiného. Běžnou reakcí, se kterou se může subjekt údajů setkat, je sdělení, že správce bude jednat pouze přímo s majitelem účtu, nebo správce požaduje poskytnutí velmi vysokých standardů prokazujících, že jednají jménem držitele účtu. I když zde existuje celá řada faktorů, jak v oblasti povinností ochrany osobních údajů (jako je bezpečnost a důvěrnost), tak i dalších možných zákonných povinností, může organizace v pozici správce k takové situaci zaujmout rozumný a odpovídající přístup.
