Z dalších rozhodnutí týdne stojí za zmínku italský Garante, který uložil obci pokutu 5 000 eur za nedostatečné informování subjektů údajů o kamerách sloužících k záznamu dopravních přestupků a za zpracování nadměrného množství údajů, protože obec neomezila záběr kamer pouze na registrační značku vozidla. Nizozemský soud v Amsterdamu naopak nařídil bance zpřístupnit dvěma spotřebitelským organizacím dohodu s Googlem o společném zpracování údajů v souvislosti s bezkontaktními platbami – přístup k dokumentům odůvodnil možností ověřit zákonnost zpracování na základě národního občanského soudního řádu. Polský úřad UODO napomenul nemocnici a jejího poskytovatele e-mailových služeb za nedostatečná technická a organizační opatření po úniku dat zahrnujícím zdravotní údaje pacientů. Slovenský soud naopak zrušil pokutu 50 000 eur uloženou sociální pojišťovně, protože rozhodnutí úřadu shledal nesrozumitelným a založeným na nedostatečně zjištěném skutkovém stavu.

Belgický úřad APD/GBA rozhodl, že zaměstnavatel porušil právo zaměstnance na přístup k údajům tím, že odmítl poskytnout kopie jeho docházkových výkazů a nabídl je pouze k nahlédnutí ve svých prostorách; podle úřadu byla zvýšená pracnost vyřízení žádosti důsledkem vlastního archivačního systému zaměstnavatele, nikoli nepřiměřenosti žádosti samotné. Rakouský úřad DSB posuzoval dva případy: v prvním konstatoval, že subjekt údajů zjevně zveřejnil své zdravotní údaje tím, že na veřejně přístupném fóru sdílel diagnózu ADHD, byť pod pseudonymem; ve druhém shledal, že provozovatel e-shopu s ochrannými rouškami porušil informační povinnosti umístěním cookies bez cookie banneru a bez veřejně dostupných zásad ochrany soukromí. Německý soud v Norimberku zamítl žalobu subjektu údajů o náhradu škody ve výši 3 000 eur vůči zdravotní pojišťovně a jejímu zpracovateli s odůvodněním, že zero-day zranitelnost, která vedla k úniku dat, sama o sobě neznamená porušení bezpečnostních požadavků podle článku 32 GDPR.