Italský úřad pro ochranu osobních údajů zveřejnil ve svém newsletteru z 11. září 2026 hned několik rozhodnutí – od rekordní pokuty pro pobočku banky BBVA přes potvrzení, jak se počítají lhůty pro vydání pokuty, až po případ neoprávněného nahlížení do zdravotní dokumentace kolegy.

Garante udělil Banco Bilbao Vizcaya Argentaria Italia pokutu 5 508 000 eur za to, že bance i po vznesení námitky klienta dál chodila propagační sdělení přes mobilní aplikaci, a to nejprve přímo v aplikaci a poté i přes klientský servis. Komunikace pokračovala celých sedm měsíců, od října 2025 do května 2026. Banka se hájila technickou neshodou mezi vnitřními systémy a platformou pro správu obchodní komunikace, úřad ale takové vysvětlení nepřijal – porucha na straně systému podle něj neruší odpovědnost správce údajů. Šetření navíc odhalilo, že banka na žádosti o uplatnění práv odpovídala nepřesně, s chybnými informacemi o tom, jak jednotlivé procesy zpracování údajů skutečně fungují. Vedle pokuty Garante bance nařídil zavést technická a organizační opatření, která zajistí, že se žádosti dotčených osob budou vyřizovat správně a včas napříč všemi systémy.

Ústavní soud, konkrétně první občanskoprávní senát Nejvyššího kasačního soudu, ve dvou rozsudcích z 31. srpna 2026 upřesnil výklad lhůty 120 dní, kterou stanovuje italské nařízení pro oznámení o porušení předpisů. Podle soudu se tato lhůta váže k oznámení o zjištěném porušení, nikoli k vydání konečného rozhodnutí o pokutě. Fáze šetření, která oznámení předchází, není vázána žádnou pevnou zákonnou lhůtou, musí ale probíhat bez neodůvodněných průtahů a podléhá soudnímu přezkumu; jakmile je oznámení jednou v rámci 120 dní doručeno, na vydání samotného rozhodnutí se už žádná další propadná lhůta nevztahuje, platí jen obecná pětiletá promlčecí lhůta od spáchání porušení. Rozsudky tak vyvracejí argument, že by procesní pochybení mohla zvrátit i mnohamilionové pokuty.