Firma dostala pokutu za nesplnění příkazu UODO
Polský dozorový úřad uložil společnosti pokutu 29 112 zlotých za nesplnění dřívějšího příkazu informovat dotčenou osobu. Nešlo o nové rozhodování o původní informační povinnosti, ale o postih za trvající neuposlechnutí úřadu.
UODO uložil společnosti pokutu 29 112 zlotých za nesplnění příkazu informovat konkrétní ženu o zpracování jejích osobních údajů. Rozhodnutí DKE.561.3.2026 vydal 18. srpna 2026; portál úřadu je při kontrole označoval jako nepravomocné. Sankce se týká trvajícího neuposlechnutí dozorového úřadu. Je proto nutné odlišovat původní informační povinnost od následné povinnosti vykonat uložené opatření.
Původním rozhodnutím z 25. června 2025 úřad společnosti nařídil splnit vůči ženě informační povinnost podle článku 14 GDPR. Ten upravuje informování při získání osobních údajů z jiného zdroje než přímo od dotčené osoby. Žena měla dostat informace umožňující pochopit, jak a proč společnost její údaje zpracovává. V novém řízení úřad zkoumal splnění tohoto konkrétního příkazu, nikoli znovu rozhodoval o celé původní stížnosti.
Významnou část případu tvoří doložený průběh doručování a výzev. Zásilku s prvním rozhodnutím společnost nevyzvedla a podle polských procesních pravidel byla považována za doručenou 14. července 2025. Následnou výzvu k předložení vysvětlení a důkazů splnění firma převzala 18. září. Po telefonickém kontaktu jejího pracovníka úřad 29. října zaslal kopii rozhodnutí také na e-mail předsedy vedení společnosti a znovu požadoval odpověď.
Další upozornění společnost převzala 26. listopadu. Ani po něm příkaz nesplnila a nedoložila jeho vykonání. Když UODO v březnu 2026 zahájil sankční řízení, upozornil firmu, že předložení úplného vysvětlení a důkazů nápravy ve stanovené čtrnáctidenní lhůtě může ovlivnit výši pokuty nebo vést k upuštění od jejího uložení. Společnost nereagovala ani na tuto možnost. Dotčená žena navíc v podání z 26. března potvrdila, že požadované informace stále nedostala.
Závěr úřadu tak nebyl založen jen na jedné nevyzvednuté zásilce nebo na formálním chybění potvrzení. Opíral se o opakované kontakty, nereagování společnosti a sdělení dotčené osoby. Podle odůvodnění nešlo o krátkodobé přehlédnutí, ale o dlouhodobé neplnění přes konkrétní upozornění. Polský režim náhradního doručení je vnitrostátní; podrobnosti nelze vydávat za totožné procesní pravidlo pro česká řízení.
Při hodnocení dopadů UODO zohlednil nejistotu ženy ohledně důvodů a rozsahu používání jejích údajů. Bez informací se ztěžuje uplatnění dalších práv, například rozhodování, zda požadovat vysvětlení nebo napadnout konkrétní zpracování. Úřad přitom nevázal sankci na prokázání finanční škody. Příkaz chránil práva jediné osoby, ale i jeho nesplnění mohlo být samostatně postiženo. Pokutu nelze zaměňovat s odškodněním vyplaceným této ženě.
Pro firemní praxi z případu plyne potřeba sledovat uložená opatření až do doloženého dokončení. Po doručení rozhodnutí musí být jasné, kdo provede konkrétní úkon, v jaké lhůtě a kdo odešle úřadu důkazy. Pokud opatření spočívá v informování osoby, nestačí pouze vytvořit text nebo interně schválit jeho odeslání. Je nutné zajistit skutečné poskytnutí požadovaných informací a uchovat odpovídající doklad.
Součástí tohoto postupu má být také spolehlivé předávání úřední korespondence a sledování další komunikace v řízení. Zanedbaná výzva může připravit společnost o možnost vysvětlit okolnosti nebo doložit provedenou nápravu. Peněžitá sankce navíc sama nevykonává původní příkaz. Organizace proto musí odděleně řešit právní postup vůči rozhodnutí a faktické splnění uloženého opatření.
Zdroj
Datum: 8.10.2026
Další články
I testování kamer na pracovišti podléhá GDPR
Vývoj s AI potřebuje zadání, testy a odpovědnost za výsledek
