Evropská kyberbezpečnost se podle nové zprávy ENISA zlepšuje, ale společné schopnosti zůstávají nerovnoměrné. Další postup má spojovat zavádění předpisů s krizovou koordinací, odolností infrastruktury a zvládáním závislostí.

ENISA zveřejnila druhou dvouletou zprávu o stavu kybernetické bezpečnosti Unie 10. listopadu. Celkový průměr indexu EU pro rok 2026 dosáhl 71,53 bodu ze sta. Hodnocení vychází z kapacit a zdrojů členských států; nelze je číst jako procento organizací chráněných před útokem.

Vyspělost týmů CSIRT dosahuje 54,76 bodu a mezi státy se liší. Agentura upozorňuje také na rozdíly v certifikačních ekosystémech a na prostor pro zlepšení školního vzdělávání. V kritických odvětvích uvádí 70 procent organizací regulatorní soulad jako hlavní motiv investic do kyberbezpečnosti. Provozní podmínky sektorů jsou ale různé a AI může rozdíly v ohrožení dále zvětšovat.

Zpráva doporučuje srozumitelnější přeshraniční uplatňování regulace, posílení krizových schopností, rozvoj odolnosti kritické infrastruktury, řízení dodavatelských závislostí a dlouhodobou práci s dovednostmi. Potřebu rychlejšího sdílení informací ilustruje i nedávnými útoky na evropské chladicí systémy.

Pro vedení organizací z toho plyne důvod porovnávat investice s reálnými provozními slabinami. Splnění požadavků samo o sobě neověří, zda lze obnovit službu, nahradit dodavatele nebo včas předat informaci o incidentu partnerům.