Veřejné jméno a známý firemní formát adresy mohou stačit k vytvoření kontaktu, ne však samy k jeho zákonnému využívání. Francouzský úřad zveřejnil rámec pro organizace i vysvětlení práv oslovených lidí.

CNIL 16. října 2026 publikoval dva návody k odvozování pracovních e-mailových adres z veřejně dostupných údajů. Typickým příkladem je spojení jména zaměstnance, jeho zaměstnavatele a známého formátu adres. Výsledný kontakt může vzniknout, přestože dotyčný vlastní adresu nikde nezveřejnil. Veřejná dostupnost vstupních informací nezbavuje organizaci povinností podle GDPR ani pravidel pro obchodní oslovení.

Podle návodu pro organizace může v některých situacích připadat v úvahu oprávněný zájem. Musí však existovat skutečný účel kontaktu a konkrétní posouzení zásahu do práv člověka. CNIL upozorňuje na míru viditelnosti údajů, očekávání oslovené osoby a opatření omezující dopad. U člověka bez dohledatelné online přítomnosti nebo s aktivně chráněnými kontakty nelze předpokládat stejné očekávání jako u veřejně vystupujícího profesního kontaktu.

Odvození adresy bývá technickým krokem širšího zpracování. Právní základ se proto zpravidla odvíjí od jeho účelu, například profesní komunikace či marketingu. CNIL to nepovažuje za automatické pravidlo. Mezi doporučené záruky řadí omezení uchovávání a okamžité vyřazení z dalšího odvozování po námitce, bez požadavku na její odůvodnění. Není-li možné splnit podmínky, úřad požaduje od postupu ustoupit, ledaže lze získat souhlas.

Návod pro veřejnost vysvětluje, že organizace má člověku jasně sdělit účel i způsob získání adresy a informovat ho o právech. Po námitce nebo odvolání souhlasu nemá rekonstruovaný kontakt dál používat a má jej odstranit z případné kontaktní databáze. Zůstávají také práva na přístup, opravu, výmaz a omezení podle podmínek GDPR.