Škoda se týká horkých a teplých peněženek, tedy těch, které jsou připojené k síti a slouží k běžnému provozu burzy. Studené peněženky, které se uchovávají offline, zůstaly nedotčené a podle Bitgetu nebyly kompromitovány ani žádné soukromé klíče. Burza tvrdí, že ztráty uhradí ze svého Fondu ochrany. Výběry bitcoinu obnovila v pondělí a u ostatních aktiv je postupně zpřístupňuje do 2. října. Při vyšetřování jí pomáhají firmy Mandiant a SlowMist a formální zprávu o incidentu slibuje ještě tento týden.

Bitget zatím jako možného původce označuje severokorejské hackery, konkrétně skupinu TraderTraitor. Tento závěr opírá o překryvy v analýze blockchainu s dřívějšími krádežemi. Jde tedy o podezření, nikoli o potvrzenou atribuci, a burza zveřejnila adresy, na které se ukradené prostředky přesunuly, aby je mohly sledovat ostatní burzy a analytické firmy.

Případ připomíná několik obecných poučení, která se týkají i firem mimo svět kryptoměn. Za prvé, bezpečnostní produkty jsou ze své podstaty vysoce privilegované a útočník, který v nich najde chybu, získává přesně ta oprávnění, která hledal. Za druhé, kontrola dodavatelských rizik se nemůže omezit na aplikace, které firma provozuje, ale musí zahrnovat i nástroje, jimiž se sama chrání. Za třetí, limity a prahy u citlivých operací by měly být doplněné o korelaci: dva malé testovací převody, po nichž následuje velký výběr, jsou vzorec, který se dá automaticky rozpoznat. A konečně, oddělení schvalování transakcí od backendových služeb, které je jen provádějí, snižuje šanci, že podvržený příkaz projde bez dalšího ověření.

Pro organizace, které spravují finanční prostředky nebo citlivá data klientů, je důležité i to, jak burza o incidentu komunikovala: rychle potvrdila příčinu, popsala rozsah, uvedla, co bylo a nebylo zasaženo, a stanovila termíny obnovení služeb. Takový přístup pomáhá zákazníkům rozhodnout se, zda a jak reagovat, a je v souladu s tím, co od organizací očekávají regulační požadavky na hlášení incidentů.