Association of Certified Fraud Examiners (ACFE) ve své zprávě Occupational Fraud 2024 ukazuje, že 43 % podvodů bylo odhaleno právě díky tipům od zaměstnanců – třikrát častěji než jakoukoli jinou metodou detekce. Organizace s anonymním oznamovacím kanálem měly o 50 % nižší mediánové škody z podvodů. A nejde jen o finance: whistleblowing často odhaluje porušení BOZP, diskriminaci, šikanu, úniky dat nebo slabiny v procesech – signály, které vedení jinak nemá šanci zachytit včas.

Zákon č. 171/2023 Sb. transponoval směrnici EU 2019/1937 a platí už přes dva a půl roku. Firmy s 50–249 zaměstnanci měly čas do konce 2023, větší reagovaly okamžitě. Zákon vyžaduje anonymitu, ochranu oznamovatele před odvetou, lhůty na reakci (7 dní na potvrzení, 3 měsíce na zpětnou vazbu) a jasný proces vyřizování.

Důležité: ochrana se vztahuje nejen na zaměstnance, ale i na stážisty, dodavatele, uchazeče o práci nebo jejich blízké. Obsah oznámení musí souviset s protiprávním jednáním (trestný čin, přestupek nad 100 tisíc Kč, porušení zákona). Běžné pracovní spory patří jinam.

Whistleblowing se stává standardem dobrého řízení. V červnu 2025 Japonsko novelizovalo svůj Whistleblower Protection Act – nově trestní sankce za odvetu (pokuty až 30 milionů jenů pro firmy, vězení pro jednotlivce), rozšíření na freelancery a bývalé zaměstnance (až rok po odchodu). EU v roce 2025 vyměřila pokuty několika státům za zpoždění v implementaci směrnice.

Ve Velké Británii FCA evidovala v roce 2025 rostoucí počet oznámení (např. Q4 2025: 281 nových reportů) a zvažuje nezávislý úřad i finanční odměny pro oznamovatele – podobně jako dlouhodobě v USA. Trend je jasný: legislativa se zpřísňuje, ochrana roste a firmy, které to berou vážně, mají lepší pozici.

Mnoho firem zavedlo whistleblowing jako technickou povinnost: externí hotline, šablona směrnice, zaškrtávací školení. To ale nestačí. Klíč je v důvěře – zaměstnanci musí věřit, že jejich podnět bude prošetřen férově, ne založen, a že nebudou za něj postiženi (ani skrytě).

Když důvěra chybí, lidé mlčí – nebo jdou ven: k regulátorům, médiím, na sítě. Pak už firma nemá kontrolu nad situací. Nadnárodní společnosti často bojují se „skupinovými“ systémy, které nezohledňují české specifika – zákon vyžaduje, aby každá česká entita měla vlastní funkční řešení (i když technicky sdílené).

Funkční systém funguje jako včasné varování. Účetní vidí nesrovnalosti, technik opakované porušení bezpečnosti, HR signály šikany – když mají bezpečný kanál a vědí, že to má smysl, firma se dozví dřív, než se problém zvětší.

Data ACFE ukazují: podvody odhalené včas mají medián škody 145 tisíc USD, dlouhodobé (roky trvající) až 875 tisíc USD. Dobře fungující whistleblowing snižuje finanční ztráty, chrání reputaci, zvyšuje angažovanost zaměstnanců a posiluje důvěru u klientů i partnerů. V éře ESG a transparentnosti je to konkurenční výhoda.

Účinný whistleblowing není jen software. Začíná gap analýzou, jasným procesem, technickým řešením, směrnicemi, pravidelným školením, komunikací a monitoringem. Hotová řešení (včetně integrovaných compliance nástrojů) pomáhají, ale rozhodující je atmosféra – lidé musí cítit, že mluvit se vyplatí.

Whistleblowing v Česku už není novinka. Zákon platí přes dva roky a firmy, které ho berou jako příležitost, získávají víc: lepší přehled o rizicích, rychlejší reakce, silnější kulturu a důvěru. Globální data potvrzují – efektivní systémy odhalují problémy častěji a pomáhají chránit organizaci před velkými škodami.

Otázka není, zda systém zavést – to vyžaduje zákon. Otázka je, zda ho uděláme jen formálně, nebo ho proměníme v nástroj růstu.

Acresia

NAVEX

ACFE

Diligent / Chambers

FCA