V Česku vznikly dvě neziskové organizace požadující omezení vývoje pokročilé AI

Česká odnož mezinárodní iniciativy PauseAI a nově založená Iniciativa pro bezpečnost AI chtějí mezinárodní dohled nad umělou inteligencí podobný tomu u jaderné energie. Zatím se jim ale nedaří získat širší pozornost veřejnosti.

V Česku v posledním roce vznikly dvě neziskové organizace, které se profilují jako zastánci přísnější regulace vývoje pokročilých modelů umělé inteligence. Česká pobočka mezinárodní iniciativy PauseAI funguje od prosince 2025, v jejím čele stojí předseda Matěj Jaroš a místopředseda Dalibor Krejčí, kontrolní komisi tvoří Ondřej Lukeš a Ondřej Krása. Druhou organizací je Iniciativa pro bezpečnost AI (IBAI), ústav založený v červenci 2026, který vede Ondřej Krása, vedoucí Katedry filosofie na Univerzitě Pardubice.

Obě organizace prosazují podobnou agendu: zřízení mezinárodní agentury pro bezpečnost AI, fungující obdobně jako agentura pro jadernou energii, omezení publikace zásadních algoritmických průlomů (jako byla svého času architektura Transformer), regulaci dostupného výpočetního výkonu včetně omezení výroby čipů a nových technologických paradigmat a zablokování vývoje modelů výkonnějších, než je dnešní GPT-5.

Zatím se jim ale nedaří získat širší společenskou odezvu. Na demonstraci „Monday for Future" 31. srpna 2026 na pražském Náměstí Jana Palacha organizátoři počítali s účastí alespoň 500 lidí, dorazily však jen nízké desítky – první podobná akce dříve přilákala jen osm lidí.

Podobné iniciativy přitom v posledních letech vznikají i v jiných evropských zemích a snaží se ovlivňovat debatu kolem evropského AI Actu a navazujících prováděcích předpisů. Pro organizace, které se v Česku zabývají governance umělé inteligence, jde o signál, že téma bezpečnosti pokročilých modelů si teprve hledá svou veřejnou platformu – zatímco na regulatorní úrovni EU se agenda posouvá rychleji než veřejná debata, která by ji měla doprovázet.